Každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci má podle platného zákona o zaměstnanosti povinnost zaměstnat nejméně 4 % osob se zdravotním postižením. Při nesplnění této povinnosti je nutné zaplatit odvod (za rok 2015 ve výši 62 948 Kč, za rok 2016 už stoupne na částku 64 758 Kč za jednoho zaměstnance se zdravotním postižením).

Existuje ale alternativa k zaměstnávání OZP. Tou je tzv. náhradní plnění povinného podílu ve smyslu § 81 zákona č. 435/2004 Sb., možnost nákupu výrobků nebo služeb od zaměstnavatele více než 50 % OZP (v hodnotě odpovídající na uhrazené faktuře částce 181 321 Kč v roce 2016 za jednoho OZP).

Výše uvedené způsoby lze vzájemně kombinovat a zahrnout do ročního hlášení pro úřad práce. Počty zaměstnanců pro výpočty se sledují v průměrném přepočteném počtu, podrobnosti upravuje § 18 vyhlášky MPSV ČR č. 518/2004 Sb. V zájmu omezení tzv. “přefakturace“ obsahuje zákon 2 limity poskytnutého náhradního plnění:

  • limit poskytnutého náhradního plnění všem odběratelům v kalendářním roce (částka ve výši 932 508 Kč vynásobená přepočteným počtem OZP zaměstnaných u poskytovatele náhradního plnění za předchozí kalendářní rok),
  • roční limit poskytnutého náhradního plnění každému jednotlivému odběrateli (násobek 181 321 Kč a skutečného počtu zaměstnaných OZP u poskytovatele za předchozí kalendářní rok).

Ze zkušeností z praxe doporučujeme zajistit si od poskytovatele náhradního plnění vhodné záruky, případně alespoň prohlášení o dodržení zákonných limitů.



Nové znění zákona č. 435/2004 Sb. dle novely přijaté zákonem č. 136/2014 Sb. platné od 22.7.2014, resp. od 1.1.2015.
(Vybrané § vztahující se k podpoře zaměstnávání OZP)
Legenda:

  • Přijaté změny nebo zrušená ustanovení
  • Komentář AZZP ČR a SČMVD
§ 81

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přidělení k výkonu práce k uživateli.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní:

  • a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
  • b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením,47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48) nebo obecně prospěšnou společností,49)nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
  • c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.
O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna.

(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Pozn.: vyhláška č. 518/2004 Sb., v novelizovaném znění.

§ 82

(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce.

(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu. 50)

(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává příslušný správce daně místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.

§ 83

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.
V ohlášení podle věty první je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce uvést identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány, nebo kterému byly zadány zakázky, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadaných zakázek a číslo dokladu, na základě kterého byl odběr uskutečněn.
Pozn.: odhlédneme-li od administrativy, kterou bude nucen vést „povinný zaměstnavatel“, samotná povinnost nevytváří nijak výrazně lepší podmínky pro kontrolu dodržování limitů – i důkladná kontrola narazí na obrovské množství dat, která nebudou k dispozici v jediném úložišti.
Účinnost
změn schválených v roce 2014
Změny jsou účinné od 1.1.2015 - s výjimkou § 67 a navazujících změn v části II novely týkajících se zákona 582/1991Sb. o provádění sociálního zabezpečení, které nabývají účinnosti dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů – tj. 22.7.2014.


50) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.




Vyhláška č. 518/2004 Sb.

ČÁST ČTVRTÁ VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ A VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU (k § 81 odst. 5)

§ 15

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců

(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny

  • a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
  • b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
  • c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  • d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu (6) nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
  • e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné 7), a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu8).

(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

§ 16

Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zjištěného podle § 15 se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

§ 17

Způsob výpočtu plnění povinného podílu
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.

§ 18

(1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; při zjišťování tohoto počtu postupuje dodavatel podle § 11. Kalendářním čtvrtletím tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.
Pozn.: Nová úprava přinesla DVA LIMITY omezení počtu vystavených potvrzení náhradního plnění. Tento odst. (2) vyhlášky stanovuje limit uznatelných potvrzení ze strany ZZP každému odběrateli v kalendářním roce ve výši nejvyššího skutečného čtvrtletního počtu zaměstnaných OZP bez možnosti započítat osoby s TZP 3x (nově pro rok 2012) s odkazem na postup dle § 11. MPSV ČR trvá na tomto výkladu přesto, že § 11 se týká přepočtu zaměstnanců pro účely nároku na § 78.
Na základě stanoviska MPSV ČR je podobně nutno postupovat i při výkladu nové úpravy zákona v § 81 odst. 3) – také do nově stanoveného limitu celkového objemu vystavených potvrzení náhradního plnění (36násobek aktuální průměrné mzdy) není možno započítat zaměstnané osoby s TZP třikrát.

(3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

§ 18a

Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona mohou do celkové výše stanovené v § 81 odst. 3 zákona započítávat cenu bez daně z přidané hodnoty, a to za výrobky a služby poskytnuté v daném kalendářním roce, nebo za zadané zakázky splněné v daném kalendářním roce.

§ 19

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením, jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona.

§ 20

Výpočty podle části čtvrté se provádějí na dvě platná desetinná místa. U peněžitého plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.


6) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
7) § 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
8) § 79 zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.




Mám zájem o více informací